Jiří Obtulowicz chce obhájit titul mistra republiky

Pátek, 8.1.2016

Sedmadvacetiletý Jiří Obtulowicz má za sebou perný rok. Na svém silničním motocyklu se stal mistrem ČR ve třídě Klasik 175, ve stejné kategorii vyhrál prestižní závod na okruhu v Ostravě-Radvanicích a uspěl i v několika dalších závodech. Dobré jméno Rychvaldu šíří po celé republice.

Závody silničních motocyklů, to není zrovna tradiční sport – většina z nás ho zná jen z televize. Jak jste se k němu dostal vy?
Naši mě už od mala vedli ke sportu. Nějakou dobu jsem hrál hokej, ale protože jsem doma trávil spoustu času s tátou v garáži, tak se mi motory nakonec zalíbily více.

Kdy jste poprvé seděl na motorce?
Asi s tátou na pionýru. Když jsem pak vyrostl natolik, že jsem dosáhl na řídítka a stupačky, jezdil jsem na malé motokrosové motorce. To je úžasný pocit, když jedeš sám jako malý kluk na motocyklu – cítíš se jako opravdový závodník. 

Takže vás to v tu chvíli chytlo a bylo rozhodnuto?
Chytlo, ale jezdil jsem spíše pro radost, až do 16 let jsem se naplno věnoval hokeji. K opravdovým závodním motocyklům jsem se dostal v 19 letech na road racingovém závodě v Radvanicích, kde padlo rozhodnutí, že do toho taky půjdeme. 

Jak dlouho trvá, než přijdou první úspěchy?
První závod jsem jel ve Starém Městě ve třídě klasik, protože staré motocykly mi připadaly vždycky zajímavější. Prvního většího úspěchu jsem dosáhl o rok později na známém Těrlickém okruhu, další rok přišel první titul mistra republiky. Před dvěma lety jsme začali jezdit taky třídu GP 125, což jsou motocykly, které jezdily i mistrovství světa.

Tušil jste už na začátku, že budete vyhrávat?
Já jsem soutěživý, takže chci vyhrát vždycky, ať už to byl dříve hokej nebo teď motorky. Po každém vítězství mám obrovskou radost a zároveň pocity zadostiučinění za tu práci, kterou jsem do toho s celým týmem vložil. A taky po každém úspěchu v duchu děkuji sponzorům, i když to nemůžou slyšet. Náš sport je finančně hodně náročný a sehnat sponzory je těžké. Tak bych toho teď rád využil a poděkoval všem sponzorům a partnerům – městu Rychvald, Autodopravě Koutný, AVZO a Auto LIOMI.

Předpokládám, že závodění není vaše profese a normálně chodíte do práce?
Jasně, závodění je pořád koníček, i když mi zabírá veškerý volný čas. Pracuji jako mechanik nákladních automobilů a rovnou z práce vždycky mířím do dílny, kde připravujeme závodní motocykly pro naše i jiné závodníky. A k tomu se snažím co nejvíce trénovat.

Jak takový trénink vypadá?
Důležitá je fyzička, takže každý večer si jdu zaběhat nebo zacvičit. I když to může vypadat, že na motorce se jen sedí a tahá za plyn, ve skutečnosti je to jinak. Pro kvalitní výkon je dobrá fyzička zásadní, člověk si navíc musí udržovat váhu a je to dobré i pro zvládání pádů.

Takže na motorce v tréninku nejezdíte?
Samozřejmě jezdím, jenže samotné trénování na motocyklu je v Česku problém. Nejbližší okruh je v Brně a z finančních důvodů tam nemůžeme jezdit trénovat každý týden. Takže se snažím věnovat co nejvíce času tréninku na motokrosu, což je pro silniční motocykly výborná průprava.  

V televizi občas můžeme sledovat zázemí profesionálních závodníků. Jak to vypadá u vás?
Jsme vlastně rodinný tým, kde má každý svou funkci. Táta je šéfmechanik a manažer, strýc mechanik, máma a moje přítelkyně se starají o všechno kolem a hlavně o pohodu na závodech. A nesmím zapomenout na své kamarády, jsou to ti nejlepší fanoušci a umí udělat výbornou atmosféru. Celý tým i fanoušci jsou pro mě hodně důležití a chtěl bych jim poděkovat za všechno, co pro mě dělají.
 
Takže všechno funguje a na rok 2016 si můžete klást vysoké cíle…
V následující sezóně se chceme zúčastnit kompletního mistrovství ČR a poháru přírodních okruhů v ČR a na Slovensku. Rád bych se pokusil obhájit titul ve třídě klasik, třešničkou na dortu by bylo další zlepšení ve třídě GP 125. 

Pojďte nás na závěr zasvětit do závodní atmosféry. Co cítíte, když zasednete do svého stroje a startér zvedne praporek?
Těším se na rychlost a adrenalin. Na startovním roštu se ale soustředím už jen na semafor, abych nepokazil start. A během závodu se koncentruji pouze na jízdu. Nesmím udělat žádnou chybu, protože v našem sportu chyby neznamenají jen porážku, ale mohou se platit cenou nejvyšší.
 

Autor: 
Vladislav Sobol